Psi a voda
Většina psů má ráda vodu. Některá plemena byla dokonce využívána při práci ve vodě. Jiná plemena se naopak vody štítí. Ale i některá plemena o kterých se obecně říká že voda je jeho oblíbenou zálibou nemají dobrý vztah k vodě. Tuto informaci moho potrvrdit z vlastních skušeností. Ale ted už k dalšímu. Chceme-li uvést některé z deseti skupin jako vodomilné a nevodomilné poslouží nám za dokonalý příklad skupina retrívrů, španělů a vodních psů kuproti skupině jezevčíků. U první ze skupin je uváděna obecná vodomilnost až na vjímky. Naopak u jezevčíků je uváděn ne přílišný vztah k vodě. Jako důvod se příkládá jejich původní využití. Retrívří španělové a vodní psi byli původně využíváni jako vodní přinašeči, původní prácí jezečíků bylo nornictví, tato fakta nám dokládají důvod vztahu k vodě u těchto dvou skupin. I u jednotlivců bývá vztah k vodě rozlišný. Docela často se stane že příslušníci toho samého plemene, ba třeba i ze stejného vrhu u kterého byli oba rodiče vodomilní či naopak nevodomilní mají vztah k vodě odlišný. Tento fakt se obvykle vysvětluje jako gen přenesený z jedné ze starších generací na jednotlivce, tato záližostot by totiž měla být otázkou genetiky. Pokud se tento příklad vyskytne ve vrhu psa vodomilného a feny nevodomilné či naopak je tento fakt lehce geneticky zdůvodnitelný.
